AE NEWS: TO JE ŠOK! Italský expert, ředitel Institutu pro farmakologický výzkum podal třaskavé svědectví že italští lékaři zaznamenali případy Coronaviru již v říjnu 2019, čtvrt roku před vypuknutím nákazy v čínském Wuhanu! Čína přišla k viru až jako třetí v řadě, po USA, po Itálii a po amerických vojácích! ITÁLIE: Okolo nákazy Covid-19 začínají na povrch den ode dne probublávat více a více znepokojivé informace, které naznačují mohutné spiknutí, v jehož centru se momentálně nacházíme. Minulý týden to byla česká molekulární bioložka Soňa Peková, která vyslovila [1] podezření, že by Coronavirus mohl pocházet z laboratoře a nikoliv z volné přírody. Jenže krátce po ní došlo k dalšímu skandálnímu televiznímu svědectví, a tentokrát pro změnu z italské televize. Do vysílání pořadu La7 Attualita přijal pozvání ředitel Institutu Maria Negriho pro farmakologický výzkum, Giuseppe Remuzzi a doslova odpálil další informační bombu. Podle jeho svědectví již vloni počátkem podzimu hovořil s několika rodinnými lékaři, kteří mu sdělili, že narazili na něco velmi neobvyklého, co ještě nikdy předtím neviděli. U několika pacientů se objevilo něco, co vypadalo jako zápal plic, ale ve skutečnosti to zápal plic nebyl. Agresivní virus napadal plíce, neodpovídal znakům zápalu plic a nešel detekovat jako klasický zápal plic. Bylo možné jej odhalit jen pomocí CT skenu a rentgenových snímků. Teprve až o 5 měsíců později se objevily první testy na Covid-19 v Itálii, do té doby virus šel odvodit pouze nepřímo od jeho účinků a projevů na poškozených tkáních, plicích, atd.Italský expert odhalil další tajemství, v Itálii měli pacienty s Coronavirem několik měsíců před prvními případy v Číně Ředitel institutu v pořadu potvrdil, že tato spekulace, která se v posledních dnech začala v Itálii šířit, je skutečně pravda. V Itálii již na počátku podzimu minulý rok, tedy v průběhu září a počátkem října byli lidé, kteří procházeli inkubací a později nemocí Covid-19, která ale na podzim byla považována za obyčejný zápal plic, i když s neobvyklým průběhem a s nesmyslným patologickými nálezy po smrti pacientů. Plíce totiž neodpovídaly popisu toho, jak vypadají plíce pacienta zemřelého na zápal plic. Plíce totiž při patologickém zkoumání jsou černé, jako kdyby se jednalo o oběti napadené plicním morem ze středověku. Virus v plicích totiž provádí neuvěřitelně zákeřnou činnost, vypíná imunitní a kontrolní funkce, fagocyty a makrofágy přestávají pohlcovat odumřelé buňky, plíce začínají černat a propuká plicní gangréna, která je rozsudkem smrti pro pacienta. Zápal plic toto nedělá, takto nefunguje, a proto lékaři v Itálii na podzim byli zděšeni a šokováni, že s něčím takovým se dosud nesetkali.

Itálie měla první pacienty Covid-19 již v říjnu, přiznání ředitele CDC potom dokresluje hrozivý obraz skutečnosti Nákaza Covid-19 propukla v Itálii dosud na neurčeném místě, přičemž v Itálii je 5 měst, která jsou v hledáčku epidemiologů. Jsou to města Milán, Bergamo, Bolzano, Benátky a Udine. V jednom z těchto 5 měst se objevil Pacient 0, který spustil v Itálii současnou epidemii. Výroky ředitele výzkumného institutu ale staví oficiální teorii do naprosto nejasného světla. Institut Maria Negriho pro farmakologický výzkum má sídlo v Miláně a výzkumné centrum v Bergamu, a právě do Milána, ale i do Benátek a Udine pravidelně jezdí američtí vojáci v době osobního volna na diskotéky, zábavy, do barů atd.

Nedaleko Milána, Benátek a Udine jsou totiž dvě z největších amerických a současně spojeneckých leteckých základen v Evropě, jednak je to strategická letecká základna Aviano, a potom nedaleko Milána letecká základna Ghedi-Torre. Američtí vojáci jezdí do Milána a dalších měst pravidelně v době volna. Když si vzpomeneme, co říkal mluvčí čínského ministerstva zahraničí nedávno, že čínská vláda podezřívá americké vojáky, že v říjnu loňského roku zatáhli do Wuhanu nákazu v rámci World Military Games 2019, tak to najednou zapadá do sebe jako skládačka. Ve stejné době v Itálii lékaři narazili na pacienty, kteří právě procházeli nemocí Covid-19, jenže tehdy se jí tak ještě neříkalo a považovali nemoc za zápal plic. To není náhoda, dámy a pánové. To je příliš mnoho shodných faktů, ve stejném časovém období, kdy zcela evidentně se začíná ukazovat, že se nám neříká pravda. Virus se naprosto prokazatelně objevil v Itálii již někdy koncem září a počátkem října, Číňané tvrdí, že američtí vojáci přivezli virus na vojenské světové hry do Wuhanu, které začaly 18. října 2019 a teprve potom v prosinci se objevily ve Wuhanu první čínské případy.

Kromě toho, ředitel CDC Robert Redfield 11. března 2020 při slyšení v Kongresu přiznal [2], že některé zpětně provedené testy zemřelých pacientů z dřívější doby prokázaly, že nezemřeli na zápal plic, ale ve skutečnosti na Covid-19. Je to další potvrzení toho, co nyní uvedl Giuseppe Remuzzi, že i on je seznámen s tím, že v Itálii počátkem podzimu loňského roku byly případy Coronaviru, který byl tehdy mylně diagnostikován jako zápal plic.

Čína obviňuje ze zatažení viru americké vojáky, v Itálii jsou pro změnu dvě americké letecké základny s jadernými zbraněmi v samotném centru nákazy v severní Itálii. A nikdo si toho do této chvíle nevšiml? Tohle nejsou náhodná tvrzení. Česká mikrobioložka tvrdí, že má podezření, že virus by mohl pocházet z laboratoře, ředitel CDC ne příliš ochotně před Kongresem přizná, že v minulosti v USA umírali pacienti na Coronavirus a všichni si mysleli, že umírají na zápal plic. Ředitel výzkumného institutu teď odpaluje další informační nálož, že již počátkem podzimu byly v Itálii případy Coronaviru, tedy prokazatelně až 3 měsíce před prvními případy ve Wuhanu. A opět nákaza v Itálii propukla tam, kde jsou v blízkosti američtí vojáci.

Kousek od epicentra nákazy jsou dvě americké letecké základny Aviano a Ghedi-Torre, ve Wuhanu to byla delegace amerických vojenských sportovců. Ano, vypadá to jako neuvěřitelná konspirace, ale společným jmenovatelem jsou američtí vojáci. Jestliže virus se objevil v Itálii již počátkem podzimu, potom se prokazatelně nemůže jednat o virus uniklý z čínské národní referenční laboratoře ve Wuhanu, jak tvrdí některá mainstreamová média, ale naopak se tím potvrzuje, že virus se objevuje tam, kde se objeví američtí vojáci. Lékaři tak prokazatelně již vloni na podzim věděli, že se objevil nový virus, který napadá plíce a způsobuje velmi vážné onemocnění, kterému odolávají jen děti, ale čím jsou osoby starší, tím více nakažených se objevuje a s postupem věku se zvyšuje úmrtnost. Důvodem, proč děti jsou prakticky imunní, může být brzlík, který se v organismu dětí stará o dozrávání T-lymfocitů. Spolu s dospíváním se brzlík zmenšuje, až v dospělosti naprosto vymizí. Právě brzlík má v dětském těle velký význam pro imunitní systém. Tuto vlastnost brzlíku objevil v roce 1961 Jacques Miller. Brzlík produkuje T-lymfocity a právě to může být důvod, proč Coronavirus napadá prakticky jen dospělé lidi, protože u nich již brzlík nefunguje a dochází k jeho vymizení při dospívání.

Čína přišla k viru až jako minimálně třetí v řadě, po USA, po Itálii a zjevně po amerických vojácích Proto je naprosto jasné, že tento virus pracuje na určitém principu selektivní zbraně, kdy šetří a nenapadá děti, ale zasahuje dospělé a pro staré lidi je to doslova virus na zabíjení. Znovu je však potřeba si všimnout toho, že přestože se virus objevil v USA i v Itálii jež na podzim, z jeho šíření byla obviněna teprve až Čína. Nemusíme být velcí géniové na to, abychom pochopili, že toto může být součástí obchodní války USA proti Číně, protože Čína na 3 měsíce suspendovala svůj průmysl, dosud ještě čínský průmysl stagnuje a zdálo by se, že virus zůstane jen v Číně. Jenže, on se rozšířil do celého světa, do Itálie, do Německa, do Španělska, do USA a virus podle všeho mutuje, kmeny “S” a “L” již byly identifikovány. Virus tak prokazatelně byl v Itálii o 3 měsíce dříve než ve Wuhanu a podle ředitele CDC zřejmě i v USA. Celosvětové epidemie tak pochází dosud z neobjasněných zdrojů a jediné, co víme, že virus začal otevřeně řádit v Číně v průběhu prosince a ledna. Tehdy si toho všiml celý svět. Jenže to bylo ve chvíli, kdy virus už byl rozšířen a objevil se v Itálii o 3 měsíce dříve. A epicentrem nákazy je Milán, Benátky a okolí Udine. Přiznání ředitele italského institutu je tak další dílkem do skládačky faktů okolo původu Coronaviru.

Zdroj:

https://aeronet.cz/news/video-dalsi-traskave-svedectvi-reditel-italskeho-institutu-pro-farmakologicky-vyzkum-sokovanemu-moderatorovi-televize-rekl-ze-italsti-lekari-zaznamenali-pripady-coronaviru-jiz-na-pocatku-rijna/

kobza    A varuje ji: Budete si balit kufry, až lidé pochopí...

„Evropa po pandemii už nikdy nebude tou co před ní. Lidé se probudí z hibernace způsobené materiálním nadbytkem a pochopí, že jde o důležitější věci. Často třeba o holé živobytí. A také o příslušné svobody. V tu chvíli si v Bruselu mohou balit kufry. A Jourová jako první,“ uvádí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz poslanec za SPD Jiří Kobza k plánům české eurokomisařky Věry Jourové. Ta oznámila, že Evropská unie finančně podpoří tzv. nezávislá média v jejich údajném boji proti dezinformacím a pracuje i na vytvoření Akčního plánu pro demokracii. Před ním Kobza varuje. „Je to jen další projekt směřující k likvidaci svobody slova,“ upozornil a jmenoval, kam tyto finance zamíří. „A to prosím platíme my všichni z našich daní,“ poznamenává.

Česká eurokomisařka Věra Jourová oznámila, že Evropská unie finančně podpoří tzv. nezávislá média, protože ani v časech koronaviru prý nelze zapomínat na boj proti dezinformacím, který se bez nezávislých médií vést nedá. „V tomto boji proti virtuálním hrozbám by měl pomoci v první řadě tzv. Digital ServicesAct, který Komise představí do konce tohoto roku. Ten má stanovit jasná pravidla pro internetové společnosti a on-line platformy včetně povinnosti výše zmíněný obsah vyhledávat a mazat,“ česky řečeno: cenzurovat. Kromě toho je podle Jourové potřeba vytvořit jakýsi akční plán na ochranu demokracie. V rámci tohoto plánu Evropská komise uvolňuje prvních 5,1 milionu eur na podporu nezávislých médií, která údajně mohou dezinformace vyvracet. Podle Jourové, která má v nomenklatuře EK na starosti péči o právní stát a boj proti dezinformacím, varovala, že celá řada dezinformací pochází z Ruska a Číny a těmto zemím je třeba předvést, že se umíme bránit. „Jsme znepokojeni i tím, kolik dezinformací šíří i samotní Evropané. Někteří z nich to dělají kvůli zisku, další jsou jen užitečnými idioty,“ varovala Jourová. To jsou velmi silná slova. Jak si je překládáte vy?

Nepochybně nejde o nic jiného než o další a pokročilejší formu likvidace svobody slova, kterou zaručuje už deklarace OSN z roku 1949, ale třeba i naše ústava a její součást – Listina základních práv a svobod. Jinými slovy: naše občanka (pokud už nepožádala o občanství v jiné zemi – Jourová vede útok na nejvyšší zákonnou normu své vlastní země. To je jeden úhel pohledu, který se nabízí. Ostatně Jourová není první, kdo při vstupu na eurounijní trafiku přišel s názorem, že v bruselských strukturách nezastupují svou zemi, ale jakési amalgámové „evropanství“. Přesvědčivým mistrem tohoto žvástu byl a stále je Pavel Telička. Vstupem do budovy EU prostě přestáváte být Čechem a stáváte se služkou eurobyrokracie.

Co podle vás tato nová aktivita sleduje? Tady není třeba příliš spekulovat, oni to říkají sami otevřeně: znemožnit veřejné působení těm lidem a médiím, jež mají jiné názory než oni. Mají k tomu nepředstavitelné hory prostředků. Jen na první programy indoktrinace těmi „správnými“ názory dostanou, jak jste sám uvedl, z EU kasy přes pět milionů eur. Pominu-li, že je to opravdu nehorázná arogance – na pozadí pandemického kataklyzmatu, zachvacujícího celý svět včetně slavné EU, vyhazovat peníze v takém množství za brožury, školení a ideologické „kobercové nálety“, pak mě to především nutí se ptát: kde na tuto strašidelnou (zlo)činnost vedoucí k likvidaci svobody slova, ne jejímu posílení, jak slyšíme v jejich propagandě, vlastně ty prostředky berou. Nabídnu některé odpovědi: natiskla je nahonem Evropská centrální banka? Nebo si je EK půjčila od Mezinárodního měnového fondu? A co to bude znamenat pro nás s ohledem na fiskální kompakt, do kterého nás natlačili? Je to korupce nebo další past, jak nás zadlužit a zbavit dalších práv, abychom zapomněli na CZEXIT? To jsou všechno velmi relevantní otázky. Ale jen technické. To politikum je v závorce za tím. Oč tu vlastně běží? Zcela zlikvidovat alternativní názory, eliminovat snahu lidí dopátrat se reálných a pravděpodobných zákulisních příčin podobných aktivit, a ještě je k tomu urážet citáty z Lenina o užitečných idiotech. Kdyby ničím jiným, tak tímto Jourová zcela demaskovala zrůdný smysl a plán EU.

Vedle Digital ServicesAct se prý v příštích měsících vytvoří rovněž Akční plán pro demokracii (DemocracyActionPlan), jehož představení je naplánováno také na konec roku 2020. Akční plán má balíček legislativních návrhů pro digitální služby v mnohém doplňovat. Jourová, která má vytvoření akčního plánu na starosti, si pro něj vytyčila tři hlavní cíle – posílit svobodu a nezávislost médií, rozšířit odpovědnost mediálních a on-line platforem a ochránit demokratické procesy a instituce. To přece zní sympaticky, nebo ne?

Rozhodně ne. Je to jen další projekt směřující k likvidaci svobody slova. Vidíme to i na subjektech, které mají být příjemci např. oněch pěti milionů na „ochranu svobody slova“. Například téměř třetinu té částky, půldruhého milionu eur má inkasovat International PressInstitute (IPI), který má i českou pobočku, v níž mj. figurují i známá dezinformační (a zpravidla různými sorošovskými zdroji placená) bulvární média typu Hlídací pes, Neovlivní atd., kooperující pod střechou té zajímavé neziskovky Ústav pro nezávislou žurnalistiku, která, jak odhalil moderátor Xaver Veselý, má krycí adresu kdesi v zahrádkářské kolonii, a je tedy nejspíše jen jakousi rezidenturou a překladištěm peněz a zájmů. A to prosím platíme my všichni z našich daní. Protože co to jsou ty „evropské peníze“? Přece peníze členských států odevzdané více či méně dobrovolně do kasy EU, která s nimi pak dělá vlastní politiku – na úkor obyvatel členských zemí a bez ohledu na jejich zájmy.

Evropská byrokracie to však chápe jednoznačně a dost osobitě. Bohatým (obyvatelům členských zemí) brát a chudým (sobě) dávat a pak svévolně rozhodovat o jejich užití. Což je samo o sobě, jak se dnes říká, bizár. Jenomže EU navíc prokázala jak v případě nezvládnuté migrace, tak při dnešní epidemii svoji nekompetentnost, neschopnost a nerozhodnost. Není způsobilá řešit evropské problémy, a tak nasazuje finance na propagandu, aby utišila stále hlasitější hlasy napříč EU, které upozorňují na tuto skutečnost. Současně ve vedení EU narůstá hysterie při vědomí, že může za nějakou dobu nastat situace, kdy budou nuceni si najít smysluplné zaměstnání. To je ovšem pro většinu europapalášů noční můra. Tak sypou do propagandy peněz, co se dá.

mar sloup

Nesmiřitelné rozpory v boji o moc a bohatství mezi vládnoucími monarchy evropských velmocí, spory panovníků se zástupci šlechty a měst o účast na vládě proti nastupujícímu absolutismu, ideologické rozpory náboženské mezi katolicismem a protestantismem, následný spor o náboženskou snášenlivost proti příkazu vrchnosti vyznávat jedinou samospasitelnou víru, to všechno vyvolalo mezi feudálními monarchiemi dlouhotrvající celoevropský válečný konflikt – válku třicetiletou (1618-1648).

Shodou okolností třicetiletá válka začala u nás, v zemích koruny české. Česká šlechta, většinou po husitech protestantská, vyhlásila spolu s měšťany odboj proti panovníkovi. Ferdinand II., jehož děda si osudnou chybou předtím sami r.1526 dobrovolně zvolili, zavádí absolutismus. Nechce se s nikým o moc ve státě dělit. Absolutní moc královskou chce mít nejen pro sebe, ale i pro svou habsburskou dynastii dědičně. Dosavadní právo šlechty volit panovníka se tím ruší. Jako netolerantní katolík chce kacířský protestantismus ze země zcela vymýtit.

Stavovský odboj začal svržením, defenestrací panovníkovi věrných pražských místodržících, Martinice a Slavaty, do hradního příkopu. Pokračoval vojenskými šarvátkami a skončil nešťastnou bitvou na Bílé hoře ( 8.11.1620). Lehkomyslně prohraná bitva měla osudné následky. Vítězný Ferdinand II. se rebelům a celému království krutě pomstil. Hned po bitvě byla zavedena „normalizační“ násilná správa, v Čechách pod vedením pověřeného správce země Karla Lichtenštejna, na Moravě pod vedením kardinála Františka Dietrichštejna.

Konfiskační komise, vedená Lichtenštejnem, zabavovala majetek nespolehlivé domácí šlechty a obdarovávala jím hejna cizinců a dobrodruhů. Ani katolickou církev a jesuitský řád neminula výnosná odměna za věrnost císaři. Rozsah konfiskací byl nevídaný, dvě třetiny obhospodařované půdy padly do cizích rukou. Dosavadní náboženská svoboda byla zrušena, kdo nepřestoupil na katolickou víru, musel odejít ze země. Vypovězeni byli učitelé, nekatoličtí kněží (i J.A.Komenský), elita národa. Němčina se stala úředním jazykem, Dalimilova kronika a jiné knihy, novému režimu nepohodlné, byly veřejně katem spáleny. Nastal konec samostatnosti české a na dlouho zdánlivý konec českého národa vůbec.

V tom proudu neštěstí a hrůz, který tehdy zavalil naše předky, sluší se připomenout den 21. června 1621, symbolický konec českého odboje proti Habsburkům. V ten den bylo veřejně na Staroměstském náměstí popraveno 27 vůdců stavovského povstání. Byli to 3 páni, 7 rytířů, 14 měšťanů. Další 3 měšťané skončili na šibenici. Mečem kata Jana Mydláře byli sťati spisovatel Václav Budovec z Budova (74 let), cestovatel Krištof Harant z Polžic a Bezdružic (57 let), stařeček Kašpar Kaplíř ze Sulevic (86 let). Vítěz se mstil surově. Mrskání, přibíjení jazyka. Jáchymu Ondřejovi Šlikovi byla uťata hlava a ruka, Slováku Janu Jeseniovi, lékaři a rektoru University Karlovy a příležitostnému diplomatu, byl nejdříve vyříznut jazyk, pak byl sťat a rozčtvrcen.

Sťaté hlavy pro potupu a zastrašení pověsili v železných klecích na Mostecké věži. Hrdina románu Z.Wintra, Mistr Kampanus, sleduje otřesen hrůzostrašnou exekuci z ochozu Týnského chrámu a vidí: Konec českého boje o stát a víru. Nejen vzbouřené stavy, nejen protestanti, celý národ tu utrpěl zničující porážku, zkázu, která ohrozila samu jeho existenci..

Uznávaný historik Josef Pekař, ač dobrý katolík, o Bílé hoře napsal upřímně, bez veškeré konfesionální předpojatosti : „ Stín toho dne (8.11.1620) pokryl tři století lítostí nebo kletbou. V úzkostech vězení, ve strádání vyhnanství, v zoufalství nad zkázou vlasti a ponížením národa nesly se mysli tisíců Čechů k tomu dni…Na Bílé hoře nezvítězila kultura vyšší. A jakkoli vysoko potom vznesly se kupole barokních chrámů a honosné fronty barokních paláců v pokatoličené Praze, vítězný postoj jejich nemohl nikdy zaplašit památku slz a krve, jimiž v letech hrůzy naplnil brutální vítěz znásilněnou zemi. ..Bílá hora, ztráta české samostatnosti, ponížení a úpadek, bylo neštěstí, neštěstí bez míry a hranic.“

Tři sta let trvalo, než se podařilo vlastencům, buditelům, obrozencům, v závěru i legionářům vrátit bezprávné, všestranně zdecimované etnikum, odsouzené k zániku, mezi evropské národy. Až po třech stech letech přestala být naše země nesvobodnou provincií státu nám cizího a stala se samostatnou československou republikou. Stalo se to 28. října 1918. Po celá ta předchozí tři století byla Bílá hora symbolem porážky, potupy a neštěstí.

Přední představitelé našeho národa v čele s T.G.Masarykem usilovali o „odčinění Bílé hory“. Když „muži 28.října“ sepisovali své provolání Národního výboru o samostatnosti československého státu, oslovili občany slovy: „Lide československý.

Tvůj odvěký sen se stal skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných, svobodných, kulturních států světa.“ Občané přijali ta slova s nepopsatelným nadšením, s neutuchající radostí. V revoluční euforii se všude věšely prapory, girlandy, shazovaly se rakouské nápisy a symboly, oblékaly se kroje národní a sokolské, na nárožích vyhrávaly kapely, zpívalo se a tančilo, jásalo a plakalo štěstím…

V této atmosféře se krátce po převratu, 3.listopadu, konal na Bílé hoře tábor lidu k uctění památky nešťastné bitvy 8.listopadu 1620. Po prvé se vzpomínalo svobodně a bez cenzury na ztrátu samostatnosti a svobody, po prvé bylo možno z právě získané svobody a samostatnosti upřímně se těšit.

Bylo mnoho projevů, nadšených proslovů, radostných emocí, ale i beze sporu spravedlivého hněvu a lítosti nad ztracenými třemi sty lety. Když se lid večer vracel z manifestace, zastavil se na Staroměstském náměstí a povzbuzen dalšími projevy, skácel Mariánský sloup, který se tu týčil jako symbolický pozůstatek právě povaleného režimu.

Pomník, dílo sochaře J.J.Bendla ( 1620-1680), byl vztyčen r.1650 z vůle panovníka Ferdinanda III. na počest vítězství katolické ligy nad českou reformací a českým stavovským státem. Bylo to dva roky po Vestfálském míru, tragicky osudném pro Čechy doma i v exilu. Jako hlavní podněcovatel obrazoborecké akce se uvádí bouřlivák a anarchista Franta Sauer (1882-1947), zámečník, obchodní cestující a spisovatel pražské periférie a bohémy, známý z literatury jako Franta Habán ze Žižkova. Nemusíme souhlasit s kácením pomníků. Ale nemůžeme popřít, že tehdejší mstitelé historické nespravedlnosti právem v Mariánském sloupu spatřovali symbol církevní i světské reakce.

Ferdinandovo vítězství v „české válce“ bylo jen prologem k sérii dalších válek, v kterých proti sobě bojovaly země katolické ligy a protestantské unie. Žoldnéřská vojska obou stran, vedená ctižádostivými generály, (byl mezi nimi i Albrecht z Valdštejna), přelévala se ze země do země a doplňovala si často chybějící žold loupením a pleněním vesnic a měst, kterými procházela.

Evropa byla zdecimována válkou, hladem, morem. Naše země ztratily tehdy většinu obyvatel. Pověstná „třicetiletá“ válka skončila politicky r.1648 vestfálským mírem (uzavřen v Münsteru) a vojensky shodou okolností zase v Čechách, kde se právě potýkali Švédové s Pražany.

Mírové smlouvy přinesly dílčí uspokojení většině zúčastněných: Francie získala část Alsaska, Švédové část Pomořan, německá knížata nezávislost, Habsburkům zůstaly české země v absolutistickém držení podle hesla Cuius regio, eius religio. Marně se Komenský obracel na švédské představitele, s kterými dlouhodobě spolupracoval. Jeho návrhy zůstaly oslyšeny. Češi doma zůstali v bezprávném postavení, Češi v exilu naději na návrat do vlasti definitivně ztratili.

Největší zisk z výsledků třicetileté války měla u nás církev katolická. Dvě stě let neúspěšně usilovala o vyhubení „ kacířů“, a tu se dostavilo nečekané vítězství. Rozezněly se zvony k díkůvzdání Panně Marii Vítězné, která prý způsobila na Bílé hoře zázrak. Zázračný obraz údajné ochránkyně katolíků byl poslán do Říma.

Každoročně se pod ním koná okázalá týdenní slavnost na poděkování za vítězství nad českými kacíři. V Mnichově byl vztyčen první vítězný Mariánský sloup a pak podobné sloupy byly stavěny po celé katolické Evropě: na oslavu české porážky. Právě k těmto sloupům patří i ten na Staroměstském náměstí, postavený r.1650, stržený 1918 a vymáhaný k znovuobnovení v našich časech.

Má být vztyčen zase tam na Staroměstském náměstí, nedaleko místa popravy vůdců stavovského povstání. Chlácholí nás, že prý sloup vznikl na památku boje studentů a měšťanů, kteří odrazili útok Švédů na Prahu.

Takže hold lokálnímu patriotismu, nikoli symbol nenáviděné poroby, vítězství Habsburků nad stavovským povstáním a následné kolonizace a rekatolizace země. Jenomže jen nezasvěcený neví, že v těch střetech se Švédy, ať v Praze, ať v Brně nebo v Olomouci, šlo vždycky o boje vojsk protestantské unie, s kterou představitelé našeho národa spojovali své naděje, proti vojákům katolické ligy, proti „císařským“, proti Habsburkům, proti našim potlačovatelům.

Český nezávislý tisk 11.2.2020                Prof.Phdr.Stanislava Lukešová

 

Kauza prodeje pozemků ve Frýdku-Místku, v níž je obžalováno sedm městských radních včetně současného primátora Michala Pobuckého (ČSSD), se vrátí k frýdecko-místeckému okresnímu soudu. Rozsudek okresního soudu, který všechny obžalované osvobodil, ve středu Krajský soud v Ostravě zrušil. Politici jsou obviněni, že městské pozemky prodali pod cenou, a připravili tak město o deset milionů korun. Proti zprošťujícímu rozsudku se odvolala státní zástupkyně

Všichni obžalovaní, kterým za zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinností při správě cizího majetku hrozí až deset let vězení, vinu odmítají a proces označují za politický. Kromě Pobuckého jsou mezi nimi i dva bývalí primátoři – Eva Richtrová, která byla primátorkou v době, jíž se kauza týká, a její nástupce Petr Cvik (oba ČSSD).

Frýdecko-místecký soud obžalované zprostil viny, protože se podle jeho názoru neprokázalo, že by při prodeji parcel postupovali v rozporu se zákonem. Cena pozemků byla podle soudu dostatečně odůvodněná a ani se neprokázalo, že obžalovaní chtěli pozemky prodat svým známým, z prodeje měli zisk nebo byli propojeni s lidmi, kteří parcely nakonec koupili.

Krajský soud: Záměr prodat pozemky pod cenou je evidentní

Státní zástupkyně nesouhlasila a se závěry okresního soudu se neztotožnil ani krajský soud. O prodeji pozemků se rozhodovalo v roce 2009 a byl to ve městě nejrozsáhlejší prodej nemovitostí v tehdejším volebním období. Soud uvedl, že radní vycházeli z cen doporučených majetkovou komisí. Tyto ceny ale byly z roku 2007 a od cen obvyklých uvedených v posudku, jejž měli radní k dispozici, se lišily. Proč se prodejní cena lišila, podle soudu ale radní neodůvodnili.

Stejně tak nezohlednili, že se na pozemcích chystalo vybudování inženýrských sítí, což by cenu zvýšilo. Prodejní cena přitom byla stanovena na tři roky. „Odchýlení se od ceny obvyklé, stanovení cen pozemků po dobu tří let a kroky činěné za účelem vybudování inženýrských sítí od sebe nelze oddělovat. Je tak evidentní záměr, aby pozemky byly prodávány výrazně pod cenou,“ uvedl krajský soud. Okresní soud nyní bude muset nově rozhodnout v intencích rozhodnutí krajského soudu.

„Můžu za nás za všechny říct, že jsme opravdu měli na mysli vždycky práci pro město, pro občany, a nikoliv nějaké jiné, postranní úmysly, případně obohacení někde, někoho, pro někoho. Za to bych dala opravdu ruku do ohně,“ komentovala dnešní rozhodnutí soudu Richtrová.

Pobucký figuruje v dalších dvou kauzách, kterými se zabývají či zabývaly soudy. V první, jež se týkala zahlazování dopravních přestupků městskou policií a manipulace s veřejnými zakázkami, soud Pobuckého obvinění zprostil, další obžalovaní dostali podmíněné tresty. V dalším případu, jímž se soud ještě zabývá, jde o údajně předražené zakázky na čištění příkopů. Mezi 15 obžalovanými je v tomto případě 14 bývalých i současných radních, včetně všech tří primátorů, a jeden vedoucí úředník.

29.1.2020         Krajský soud Ostrava